Slovensko oznámilo zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky od nápojů. Po zpoplatnění lehkých plastových tašek a zvýšení poplatků za skládkování tak Slovenské ministerstvo životního prostředí odstartovalo další etapu v odpadovém hospodářství. Ročně se totiž na slovenský trh uvede zhruba miliarda PET lahví. Po zavedení zálohování se vybere více než 90 procent z tohoto objemu a výrazně se tak sníží množství PET lahví v ulicích a přírodě. Vstupní investice na zavedení systému se odhaduje přibližně na 80 milionů eur. Naopak přinese úspory při čištění ulic a přírody od PET lahví a plechovek, sníží náklady na skládkování a vytvoří odhadem 300 pracovních pozic.
„Zavedení zálohování má své plusy i mínusy. Mínusy jsou vyčíslitelné. Naopak plusy pro životní prostředí a pro náš každodenní život jsou nevyčíslitelné hodnoty. Právě proto jsme se rozhodli zálohování na Slovensku zavést“, prohlásil dnes místopředseda vlády a ministr životního prostředí László Solymosi.
V současnosti je na ministerstvu životního prostředí založená interní pracovní skupina, jejíž hlavní prioritou je zavedení zálohování a ministr již zahájil jednání s řetězci a dotyčnými výrobci. „Dnes zálohování funguje v osmi zemích Evropské unie. V rámci střední Evropy, včetně Rakouska, zavedené není. Chceme aby Slovensko bylo první zemí v regionu, která zálohování zavede do praxe,“ pokračuje László Solymosi. Podle jeho slov je o to náročnější nastavit efektivní systém, který dokáže přesunout PET láhve z řek, lesů a ulic tam kam patří – do recyklačních zařízení.
Níže je shrnutí slovenské studie, plná verze je dostupná zde
Skutečná cena záloh
Přestože PET a hliník tvoří méně než 2 % hmotnosti veškerých komunálních obalů, hovoří se na Slovensku pravidelně o otázce povinného zálohování jednorázových nápojových obalů. Protože nejsou biologicky rozložitelné, dlouhodobě narušují ekosystém, plavou na hladině a snižují estetickou hodnotu území, vnímá je veřejnost velmi citlivě. Cílem studie je odhadnout skutečnou cenu zálohy, investičních nákladů a každoročních výdajů na administrativu, obsluhu strojů, zaměstnanců, dopravu a pod. Podle odhadů IEP se na slovenský trh každoročně uvede přibližně miliarda jednorázových nápojových PET obalů a zhruba 345 milionů nápojových plechovek. Z toho se tříděným sběrem podaří vysbírat přibližně 62 % PET lahví. Zálohovaní je nástroj, který dokáže množství vysbíraných PET lahví zvýšit i na víc než 90 % a přispívá také ke snížení množství volně pohozených odpadků v přírodě.
Studie pracuje s modelem zálohovaní jednorázových nápojových PET obalů a plechovek, který je inspirovaný úspěšnými skandinávskými systémy. Když výrobci nedosáhnou aspoň 90 % návratnosti,a nebo se rozhodnou nezálohovat a na nepřispívat do systému, budou muset zaplatit poměrně vysokou environmentální daň za každý obal. Zálohovat PET lahve a plechovky budou všechny obchody, ne všichni je ale budou zpět vykupovat. Povinný výkup lahví bude probíhat v prodejnách s prodejní plochou větší než 400 m2. Kvůli konkurenční výhodě předpokládáme zapojení i menších prodejen. Celý systém bude financovaný výrobci přes administrativní poplatek na jednu lahev/plechovku. Zálohovaní také předpokládá vznik tzv. Centrálního systému tvořeného svazy výrobců s dohledem ministerstva, které bude koordinovat aktivity, financovat systém a působit jako „klíringové“ centrum pro zúčastněné strany.
Zavedení zálohování by si na Slovensku vyžádalo investiční náklady přibližně 80 mil. eur
Z toho 61,8 mil. eur tvoří náklady na nákup, instalaci a servis strojů na zpětný odběr. Zbytek tvoří náklady na zabezpečení zálohovaných lahví, manuální sběr a náklady na zřízení Centrálního systému,v jehož působnosti bude i počítat, třídit a sbírat lahve z celého Slovenska. Systém by měl každoročně generoval příjmy 28 mil. eur a náklady na provoz by měly být přibližně 33,3 mil. eur. Z toho 20 mil. eur by tvořily náklady centrálního systému, z čehož největší položku tvoří náklady na přepravu (14,2 mil. eur). Nápojové obaly se budou muset sbírat z prodejen, svážet do meziskladů a odtud převážet do třídícího centra v Žilině. Náklady maloobchodu budou představovat 13,6 mil. eur. Centrální systém je bude hradit maloobchodníkům skrz tzv. manipulační poplatky. Na straně příjmů přinesou 15,3 mil. eur nevybrané zálohy, 9 mil. eur prodaný PET materiál a 4 mil. eur hliníkové plechovky prodané na druhotné zpracování.
Celkovou zápornou bilanci 5,1 mil. eur budou hradit výrobci pomocí administrativních poplatků.
Zatím co dnes platí výrobci přibližně 0,4 centu za PET lahev, v systému povinných záloh to bude 1,5 centu. Protože hliník je násobně cennější než PET, výnosy z druhotného hliníku budou stačit na to, aby výrobci plechovek neplatili žádný administrativní poplatek. Naše odhady jsou v souladu se standardní výší poplatků v zemích se zavedeným systémem zálohování. Celkové náklady výrobců na sběr obalů se z dnešních přibližně 3,6 mil. eur ročně zvýší na 13,2 mil. eur – a to včetně úhrady záporné provozní bilance jakož i odpisů investičních nákladů.
Celkové provozní náklady systému jsou citlivé zejména na míru návratnosti PET a plechovek.
Samotný provoz nezávisí ani tak na míře automatizace sběru, či dodavateli strojů na zpětný odběr, ale na míře návratnosti obalů. Čím více lahví spotřebitelé vrátí, tím méně příjmů z nevybraných záloh zůstává v systému. Deficit musí uhradit výrobci vyšším administrativním poplatkem. Cena provozu závisí i na výši výkupních cen PET a hliníku. Vyšší výkupní ceny za materiál znamenají vyšší příjmy z prodeje materiálu a tím snižují celkové provozní náklady. Na výši investičních nákladů má zásadní vliv míra automatizace. Při vyšším počtu lahví vrácených prostřednictvím automatů přirozeně rostou náklady na automaty. Na výši investičních nákladů má vliv i volba dodavatele strojů. Ve studii jsme pracovali se dvěma nabídkami s rozdílem 6%, přičemž při dražší nabídce by automaty by nebyly výhodné pro žádné malé prodejny. I proto doporučujeme, aby všechny stroje obstarával a hradil Centrální systém, který má silnější vyjednávací schopnost a lepší přehled o trhu.
Hlavní benefity vidí studie zejména v objemu odvráceného litteringu a skládkovaného odpadu.
Povinné zálohování PET lahví a plechovek bude mít i jiné nepřímé a celospolečenské náklady a přínosy. Mezi největší přínosy patří snížení množství volně pohozeného odpadu, pozitivní vliv na zaměstnanost a environmentální benefity na nižším množství vypuštěných emisí a úspoře energie a materiálů. Kromě toho bude vést k mnoha dalším jen těžko vyčíslitelná nepřímým přínosem jako např. zvýšení estetické hodnoty území, či nižší zátěž pro ekosystémy. Na druhé straně vyjmutím PET lahví a plechovek z tříděného sběru přijde v systému tříděného sběru ke ztrátě cenných surovin a tedy hrozí, že se celý systém prodraží. Pro spotřebitelé nastane změna v nakládání s „odpadem“, protože budou muset lahve a plechovky skladovat a nosit zpět do obchodů.