Iniciativa Zálohujme.cz reaguje na nedávnou tiskovou zprávu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH)1), která oznámila rozšíření sběru kovů, včetně nápojových plechovek, do žlutých kontejnerů na plasty. Podle zprávy ČAOH by se to mohlo týkat až půl milionu kontejnerů po celé republice. Avšak zásadní informace o časovém harmonogramu chybí a obce ani třídičky na tento krok nejsou dosud připraveny2). Zálohujme.cz proto poukazuje na to, že vzhledem k nejasnému časovému rozvrhu a organizační nepřipravenosti celého systému se jedná spíše o snahu vytvořit zdání, že problém sběru a recyklace plechovek je již vyřešen, aniž by tomu odpovídala reálná situace. Toto pak má sloužit jako argument k zamítnutí chystaného zavedení zálohového systému. Za plnění cílů v oblasti třídění a recyklace obalových materiálů nese odpovědnost Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která se k plánovanému multikomoditnímu sběru nevyjádřila. Na podzim minulého roku však jako jediný způsob, jak docílit splnění cíle tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, uvedla zavedení zálohového systému.3)
Obce: chybí infrastruktura a třídičky
Zavádění multikomoditního sběru navíc naráží na odpor mnoha obcí. Ty nejsou na tento způsob třídění vybaveny ani organizačně, ani infrastrukturně. Starostové2) už dříve varovali, že tvrzení ČAOH o možnosti plošně třídit plechovky do žlutých kontejnerů od ledna 2025 je zavádějící. Každá obec má vlastní pravidla pro třídění odpadu a většina dosud neimplementovala systém, který by umožňoval společné třídění plastů, kovů a kartonů. Klíčovým problémem je nedostatečně rozvinutá infrastruktura na dotřiďování odpadu. Z údajů ČAOH vyplývá, že v České republice funguje asi 140 třídících linek, z toho pouze dvě funkční automatizované. Ostatní jsou manuální, což vede k velkým materiálovým ztrátám.
Cirkularitu ani littering neřeší
Snaha o zvýšení míry třídění kovů prostřednictvím multikomoditního sběru se může zdát jako dobrý krok, ale přichází se znepokojivým zpožděním a je nedostačující. Tento postup neumožní ve stanoveném čase dosáhnout recyklačních cílů v oblasti třídění a recyklace nápojových plechovek a zároveň vůbec neřeší problém litteringu – volně pohozených odpadků v přírodě a na veřejných prostranstvích. Přitom plechovky jsou podle Analýzy volně pohozeného odpadu, kterou pro EKO-KOM zpracovala Univerzita J. A. Purkyně v lednu 20224) jedním z nejčastějších zástupců litteringu. Multikomoditní sběr bohužel nedokáže zajistit ani cirkularitu plechovek a PET lahví. Na ručních třídičkách dochází k jejich obrovským ztrátám a znečištění, což především u PET lahví komplikuje jejich další zpracování a opětovné využití v potravinářství. Plechovky při recyklaci vyžadují specifické podmínky a je třeba je recyklovat odděleně od jiných hliníkových výrobků. Proto se k jejich sběru využívají zálohové systémy, které umožňují kontrolovaný proces v uzavřené materiálové smyčce. Díky tomu může maximum materiálu stále cirkulovat v oběhu.
Počet kontejnerů roste, míra třídění stagnuje
Předpoklad, že díky zdánlivě vysoké míře třídění PET lahví v ČR dosáhneme již brzy vysoké míry třídění také plechovek, je jen zbožným přáním. Analýza materiálových toků Institutu cirkulární ekonomiky5) uvádí, že v České republice je vytříděno pouze asi 26 % plechovek, ačkoliv jde o kvalitní druhotnou surovinu. Stávajícímu systému trvalo 20 let, aby se dostal na v současnosti uváděnou míru třídění 76 % PET lahví6). Skutečná čísla jsou ale pravděpodobně mnohem nižší kvůli nepřesné metodice postavené na sledování hmotnosti tříděného odpadu, kterou ale zkreslují například zbytky nápojů. Navíc i při zvýšení počtu kontejnerů na separovaný odpad míra třídění v posledních letech stagnuje a mezi lety 2022 a 2023 dokonce klesla6) (data za rok 2024 zatím nejsou k dispozici). Žádný dobrovolný systém v Evropě, ani jinde, nedosahuje míry sběru 90 %. Takových výsledků dosahují země se zálohovým systémem.7)