Jak vypadá situace v Australské Canberře dva měsíce po zavedení depozitního systému na nápojové obaly? A jaké další země potvrdily, že depozitní systém zavedou?
Canberra, Austrálie
Necelé dva měsíce po spuštění depozitního systému v Australském městě Canberra bylo vysbíráno milion nápojových obalů. Od zahájení sběru 30. června vrátili obyvatelé města 1,000,944 obalů, které tak mohou být recyklovány, místo aby skončily na skládce. V průměru to činí okolo dvaceti tisíc obalů vrácených denně. Mezi obaly zahrnuté v systému patří sklo, PET lahve, HDPE lahve, hliněné plechovky, kov a tetrapaky o velikosti 150ml až 3 litry.
Radní města Meegan Fitzharris prohlásila, že je uklidňující vidět, jak rychle se tento systém sběru ujal. “To, že bylo vráceno již 1,000,944 obalů ukazuje, že Canberřani depozitní schéma podporují“, říká Fitzharris. Okolo deseti procent obyvatel daruje vrácené zálohy partnerským charitám The Salvation Army a St Vincent de Paul. Systém si pochvalují i obchody, kam se vrací více lidí.
Největší množství z doposud vrácených obalů tvoří plechovky a to 549 000. Na druhém místě jsou skleněné lahve, kterých se vrátilo 240 000 a na třetím PET lahve, kterých bylo zatím přineseno 186 000. Zaevidováno bylo také 15 000 kartonových nápojových obalů, 10 000 obalů z HDPE a 393 obalů z oceli. „Všechny vrácené obaly jsou recyklovány a přeměněny na nové produkty, včetně nových plechovek a lahví, plotů, zahradního nábytku, podlah a agregátu použitého pro stavbu vozovek“, vysvětluje Fitzharris.
Během prvního měsíce bylo na devíti sběrných místech vráceno více než 450 000 nápojových obalů. Do července 2019 by se měl počet sběrných míst zdvojnásobit na osmnáct. Oproti systému, který využívá stroje na zpětný odběr, jak je tomu například v nedalekém Novém Severním Walesu, funguje Canberrský systém pomocí kiosků umístěných před obchody.
Velká Británie
Začátkem roku 2018 oznámila vláda v Anglii, že zavede depozitní systém na plastové, hliníkové a skleněné nápojové obaly. Kampaň na zavedení zálohového systému probíhala v Anglii už bezmála deset let. Od zavedení depozitního systému si vláda slibuje snížení znečištění přírody a oceánu odpadky a také zvýšenou míru recyklace, která se v zálohových systémech v Evropě pohybuje kolem 90 %. Ministr životního prostředí Michael Gove pro Guardian uvedl: „Je naprosto zásadní začít tuto hrozbu řešit a podchytit miliony plastových lahví, které se dnes nerecyklují. Zakázali jsme používání mikro plastů a igelitových tašek a nyní chceme podniknout kroky k omezení úniku plastových lahví a ochraně našich oceánů.“
O tom, jak bude nový systém vypadat a zda do něj budou zahrnuty všichni prodejci a všechny nápojové obaly se teprve jedná. Vláda bude zvažovat pouze takové návrhy, které prokazují jasné výhody systému, jsou rezistentní vůči podvodům a ve kterých jsou náklady pro výrobce, obchody a zákazníky spravedlivě rozloženy.
Organizace „Kampaň za záchranu anglického venkova“ (Campaign to Protect Rural England) lobuje pro zavedení systému zpětného odběru už desetiletí. Její ředitelka pro littering Samantha Harding řekla, „Jsem nadšená, že konečně budeme svědci mnoha výhod, které systém Anglii přinese, v neposlední řadě to bude nepřítomnost nevzhledných lahví v krajině. Zásadní je také to, že výrobci budou platit plnou cenu za obaly, které uvádí na trh.“
Caroline Lucas ze strany Zelených popisuje souvislost mezi zavedením zálohového systému a omezením plastu. „Je pozitivní vidět, že se po dlouhé prodlevě vláda začala ubírat tímto směrem. Tento systém měl být zaveden už dávno a v otázce snižování plastového odpadu představuje jen špičku ledovce. Pokud to ministři myslí opravdu vážně, pak zálohový systém zavedou co nejdříve.“
Skotsko oznámilo svůj záměr zavést zálohový systém už v září roku 2017 a vláda ve Westminsteru chce teď jednat o společném zavedení systému záloh. Konsorcium britských obchodů je proti zavedení systému, nicméně jednotlivé řetězce jako je Aldi a Co-op systém podporují. Řetězec Iceland od května spustil pilotní projekt s automaty na zpětný odběr a nyní se k nim přidal i Morrissons.
Francie
V rámci cíle dosáhnout sto procentní recyklace plastů do roku 2025 vyhlásila Francie několik opatření.
- Produkty s obaly bez obsahu recyklátu budou stát o deset procent více, zatímco produkty s recyklovaným obalem budou o deset procent levnější
- Bude zaveden depozitní systém na plastové lahve
- Zvýší se skládkovací poplatky a sníží se poplatky za recyklaci
- Bude sjednocena barva košů na tříděný odpad napříč Francií
Cílem je motivovat občany k recyklaci, uvedl Brune Poirson pro Le Journal du Dimanche. „V momentě, kdy bude na výběr ze dvou lahví, jedné vyrobené s obsahem recyklovaného PETu a druhé bez něj, bude levnější ta první. Nerecyklované obaly budou dražší, což přispěje k eliminaci nadbytečných obalů.“
Francie je v současné době, co se recyklace týče, na samém konci Evropské Unie. Recykluje totiž pouze 25 % plastových obalů. Nicméně v poslední době podnikla Francie zásadní kroky ke změně. Od roku 2020 začn e platit zákaz jednorázových plastových talířků, kelímků a příborů. Obchodní řetězce Carrefour a Leclerc se zavázali, že přestanou prodávat plastová brčka. Flore Berlinger z organizace Zero Waste France řekl deníku AFP: „Recyklace je nutná, ale ne dostatečná. Je naprosto zásadní snížit produkci plastů a mít přísná opatření na redukci zbytečných obalů a jednorázových předmětů.“