Jak může zavedení zálohového systému a vyšší míra recyklace přispět k tvorbě pracovních míst ukázala studie z roku 2012. Podle té sběr použitých nápojových obalů pro recyklaci prostřednictvím systému vratných záloh vytváří mnohem víc pracovních míst než méně účinné systémy komunálního sběru. Tato studie zkoumala situaci v Kanadě, výsledky jsou však aplikovatelné globálně.
„Pracovní trh utrpěl minulý měsíc největší ztrátu za dva a půl roku, míra nezaměstnanosti v Kanadě vyskočila na 7,3 procenta. Došlo ke ztrátě celkem 54 000 pracovních míst, především ve výrobním a stavebním odvětví“ (Canadian Press, listopad 2011). Politici v Kanadě a na jih od hranic věnují pozornost volání po stimulaci pracovních míst a po tom „znovu začít věci dělat“. Existuje lepší čas pro zavedení politik na propagaci myšlenky, že podniky musí recyklovat a přeměnit svůj odpad na suroviny, zvláště když při tom dojde k vytvoření pracovních míst? Ekonomické výhody recyklace vztahující se k tvorbě pracovních míst jsou dobře známé. Jen tento rok společnosti Pricewaterhouse Coopers (Německo), Eunomia (Spojené království) a naposledy Tellus Institute a Sound Resource Management připravily zprávu „Více pracovních míst, méně znečištění: růst hospodářství založeného na recyklaci ve Spojených státech“, která ukazuje, jak by silnější ekonomika založená na recyklaci vytvořila ve Spojených státech 1,5 milionů nových pracovních míst ve výrobě, sběru a jiných oblastech. To, že recyklace odpadů vytváří pracovní místa (ve srovnání s jejich vyhozením) je intuitivní. Podnikání s dobýváním zdrojů (dolování a těžba ropy) a přeměna materiálů je skutečně převedena „nad zem“, kde se sběrné suroviny shromažďují, převážejí, zpracovávání a upravují (druhotný proces). Náklady na zařízení a energie pro získávání zdrojů jsou nahrazeny náklady na pracovní sílu spojené s obnovou zdrojů. Ale přesné zjištění, kde a jaký vliv má recyklace na pracovní místa (jak výhody, tak nevýhody), poskytuje skvělý základ pro stanovení priorit naší politiky recyklace.
Toto jsou otázky, které provázely nový výzkum, jenž právě uveřejnil CRI (Container Recycling Institute) ve Spojených státech. Zpráva „Návrat do práce: porozumění dopadu různých metod recyklace nápojových obalů na pracovní místa“ uvádí čistý přínos domácích pracovních míst přepočítaný na plný pracovní úvazek (FTE), kdy jsou hliníkové, plastové a skleněné láhve recyklovány prostřednictvím různých schémat sběru odpadů. Jeffrey Morris, Ph.D. ze skupiny Sound Resource Management Group vytvořil uživatelsky přívětivý model pracovních míst s výzkumem a analýzou autora. Tým chtěl dohromady kvantifikovat počet pracovních míst, ve smyslu čistého dopadu na domácí pracovní místa, spojených s jedním tisícem tun obnoveného nebo recyklovaného materiálu.
Byly analyzovány tři různé formy sběru materiálů: CDR (systém vratných záloh), recyklace prostřednictvím komunálního sběru a likvidace. U každé z těchto tří možností výzkumný tým obrazně „cestoval“ stejnou cestou, kterou prochází tyto materiály (sběr, zpracování a recyklace) a zjišťoval, kolik pracovních míst je po cestě přímo spojeno s tunou hmotného toku. Výzkum se také pokusil kvantifikovat ztrátu pracovních míst, ke které může naopak dojít během získávání přírodních surovin (když recyklovaný materiál nahrazuje přírodní suroviny). V závislosti na metodě sběru (se známou mírou zachycení) se určí, kolik materiálu je shromážděno, kde materiál skončí a jaké přírůstky či úbytky pracovních míst lze očekávat. Analýza poskytuje přesvědčivé argumenty pro zvýšení míry recyklace a udržení velmi kvalitních materiálů ze skla, plastu a hliníku v oběhu. Maximalizace míry recyklace zajistí, že každým stupněm recyklace projde větší objem obalů a vzniknou s nimi spojené domácí pracovní pozice. Navíc udržení vysoce kvalitních materiálů vede k menšímu množství ztráty výnosu (kontaminace) z likvidace, kde na tunu připadá méně pracovních míst.
Konkrétní závěry
Následující text shrnuje závěry založené na souboru výchozích vstupů, které odráží stávající míry ve Spojených státech. Zatímco popsaný model je navržen pro analýzu podle států, výsledky níže jsou za celou zemi (USA). Systém vratných záloh poskytuje 11 až 38 krát více přímých pracovních míst než systémy recyklace pro použité obaly od nápojů prostřednictvím komunálního sběru. Jsou-li jako základní scénář použity parametry primárního systému (pěti, deseti nebo patnácti procentní hodnota vracení v systému depozitu a padesáti, pětasedmdesáti nebo sto procentní komunální způsobilost u systémů mimo depozitní systém), vytváří systémy vratných záloh významně více pracovních míst (viz obrázek 1).
Hlavní hybnou silou pracovních míst v oblasti recyklace je hmotný tok.
Hlavní hybnou silou přímých pracovních míst ve využití odpadů je množství materiálu („toku“), který do systému vstupuje a vystupuje. Systémy vratných záloh pokrývají ve Spojených státech přibližně třikrát víc obalů od nápojů než nejbližší konkurenční systém, recyklace prostřednictvím komunálního sběru, v Kanadě je to přibližně dvakrát více. Kromě nejslabších měr sběru US EPA v publikaci Fakta a čísla 2010 uveřejnila, že v roce 2009 došlo ke snížení míry recyklace PET lahví z 28 procent na 21 procent. Toto číslo objasňuje ztrátu výnosu kvůli kontaminaci v PET balících.
Druhou hnací silou pracovních míst v oblasti kontejnerové recyklace je počet pracovníků nutných pro sběr, třídění a přepravu obnovených kontejnerů.
Druhou hnací silou přímých pracovních míst v systémech kontejnerové recyklace je počet pracovníků potřebných pro shromáždění a třídění obalů a jejich přepravu do zařízení pro recyklaci materiálů nebo k druhotnému zpracovateli. Systémy vratných záloh vyžadují jen pro samotný sběr jeden a půl až čtyřikrát více zaměstnanců než systémy komunálního sběru. To konkrétně znamená, že na 1 000 tun materiálu shromážděného v systému vratných záloh připadá 7,34 FTE (pracovních míst přepočítaný na plný pracovní úvazek) ve srovnání s 4,46 FTE v manuálním systému komunálního sběru a 1,66 FTE u automatizovaném systému komunálního sběru.
Pracovní místa získaná při recyklaci zdaleka převáží jakékoli ztráty pracovních míst v oblasti získávání původních surovin.
Nahrazení původních surovin druhotnými materiály při výrobě produktů s recyklovaným obsahem může nahradit některá domácí pracovní místa v hornictví, těžbě ropy, polymerizaci a jiných oborech zabývajících se dobýváním surovin. Těžební průmysl je ale založený spíše na strojích než pracovní síle. Proto čistý dopad na zaměstnanost jde ve prospěch pracovních míst v recyklačním průmyslu (viz obrázek 2). Výzkum také prokázal, že mnoho výrobců spotřebitelských produktů, kteří používají recyklované obalové materiály (ve všem od lahví a flís po skleněné vlákno), to dělají proto, aby snížili spotřebu energie, emise a jiné znečištění, snížili výrobní náklady a splnili interní nebo oborové cíle trvalé udržitelnosti. Například zvýšení množství a kvality recyklovaných skleněných obalů dostupných pro obohacení může zvýšit množství cenných střepů připravených do pece pro výrobu láhví a snížit množství odeslané na skládku jako odpad. Vyšší míry výkonu pro recyklované množství a zlepšená kvalita materiálu je v zálohovém systému ve srovnání se systémy komunálního sběru trvale vyšší.
Faktem je, že sklárny uvádí silnou souvztažnost mezi používáním recyklovaného obsahu a dostupností střepů od států USA, kde je zálohový systém. Velcí výrobci skleněných lahví s továrnami po celých Spojených státech konkrétně uvádí, že ve státech s depozitním systémem je průměrná míra recyklovaného obsahu 72 procent, ve státech, které sousedí se státy se systémem depozitu, je to 24 procent a pouze 12 procent ve státech bez systému záloh. Pro domácí recyklační průmysl je podobně prvořadá vzrůstající recyklace vysoce kvalitních lahví PET. V současné době je v USA nevyužito 41 procent zpracovatelské kapacity PET; 56 procent všech recyklovaných lahví ročně (především těch z programů komunálního sběru) je odesláno do zámoří. To představuje dalších 400 000 tun materiálu, který by mohl potenciálně vygenerovat 800 nových přímých pracovních míst jen v oblasti recyklace PET lahví a mnoho nepřímých a odvozených pracovních míst. Tato tržní dynamika ilustruje hospodářskou příležitost a zvýšení dostupnosti domácích pracovních míst díky většímu množství recyklovaného, vysoce kvalitního materiálu. Levná pracovní síla v Číně a Indii (primární zahraniční trhy pro kanadský recyklovaný materiál) komplikuje ekonomické třídění materiálů, když je výsledkem sběru smíchaný, špinavý materiál.
Výhody zálohovaného systému třídění znamenají, že materiál bude s větší pravděpodobností znovu zpracován (přeměněn) a použit jako surovina výrobci zde v Kanadě. Závěry uvádí, že politika recyklace, která má za cíl velmi vysokou míru sběru podle jednotlivých materiálů a která zajistí, že recyklovatelný materiál lze ekonomicky znovu využít na domácím trhu, nejenže zajistí zvýšení počtu pracovních míst v oblasti sběru, přepravy a zpracování, ale také podpoří kanadské výrobce.
Autorkou článku je Clarissa Morawski, článek byl publikován v lednu 2012 v časopise Solid Waste Mag. Originál: https://www.cmconsultinginc.com/wp-content/uploads/2012/11/jobs-article-2012-SWRM.pdf